Neumožnila bych ani anonymní dárcovství vajíček
Nově podle zákona musí být děti v adopci svými náhradními rodiči do šesti let informováni o tom, že nejsou jejich. Nic víc, nic míň. Kdysi to bylo dokonce tak, že do 18 let jsem si na matrice nemohla ani zjistit jména svých bio rodičů bez souhlasu náhradních rodičů. Když jsem přišla na matriku ve svých 37 letech, tak se matrikářka musela jít poradit s vedoucí, zda mi může umožnit nahlédnout na první stranu a vidět tak poprvé jméno své matky a snad i otce. To jsem ani do své knihy nedávala. Bylo vedro k zalknutí, vystála jsem frontu se synem, který se neustále v tom horku chtěl kojit, aby mi dáma řekla, že neví, zda jako dospělý člověk mohu vidět jména těch, kteří mě zplodili. Nakonec jsem si odnesla stránky dokonce okopírované. I o tom se museli na matrice poradit. Byl rok 2010.
Loni jsem díky ženě, která byla dána do adopce v 70. letech protiprávně a dokonce matce se zápisem v trestním rejstříku, dozvěděla, že porodopisy se neskartují, jak mi řekli v porodnici, ale ukladají se do Sbírky listin (paní Martina napsala svůj příběh do knihy "Nejsem tvá dcera"). Na Sbírce listin jsem také měla velký problém, aby mi umožnili nahlédnout. Okopírovat mi to prý nemohou a dokonce jsem si to nemohla ani já sama nafotit mobilem. Jméno otce a jeho totožnost tedy mám na papírku. Údajně musím požádat ministerstvo vnitra o to, abych si směla porodopis okopírovat nebo ofotit. Papír o mně!!!!! Tuto informaci jsem na Sbírce listin nedostala, ale musela jsem si ji najít. U nás je prostě přístup adoptovaných dětí k informacím o sobě tabu.
Přitom to zákon od roku 2004 změnil a dítě od 12 let si o sobě informace zjistit může. Neexistuje však doprovázející organizace, která by při hledání pomohla a dál hlavně při případném setkání. Sama vím, jak to byla náročná situace a kdo jste četl mou první knihu, tak víte, že se otevírají 13. komnaty. Proto jsem nesmírně ráda, že právě žena, která mě před čtyřmi roky pomáhala, si založila organizaci jako první v Čechách a bude dětem i dospělým ku pomoci při hledání i setkávání s bio rodiči. V cizině je to běžné.
Často potřebují pomoci hlavně osvojitelé, kteří dítě přijmou jako malinké miminko a prostě je mají za vlastní. Je to pochopitelné, ale pokud si dítě brali nejen pro vlastní potřebu a touhu mít dítě, tak právě pro tu lásku k němu mu přeci pomohou najít to, co běžně lidi znají. Ale není tomu tak. V ČR je to pořád tabu. Zvláště u starší generace náhradních rodičů, ale jak vidno i u uředníků. Dokonce některé pěstounské organizace mají stále v desateru: Není hlas krve. Na facu mi dokonce jedna paní napsala, vždyť mu osvojením dám své příjmení, bude po mně dětit tak co.
A co teprv děti, které jsou z anonymních vajíček, ze surogátních mateřství, děti, kterým matky zatajují pravého otce... a po celý život žijí v tom, že je něco divně? Neumožňovala bych darování vajíček anonymně. Ten příběh jde za vámi a pokud ho neznáte, tak nejste zakořeněni. Já už jsem. Dnes díky své první knize znám i rodinu svého otce. Bohužel on umřel, jeho už jsem nestihla. Kniha mi pomohla a jedna čtenářka poznala z knihy, kdo to je. Kdyby mi náhradní rodiče netajili jména, mohla jsem je poznat oba dávno.
Držím všem, kteří budou chtít poznat své kořeny, palce a přeji jim dobrého průvodce na této cestě k druhé matce a druhému otci.
Předejte kontakt na Petru Pávkovou všem, kteří hledají své kořeny a neznají je.
http://www.sefam.org/
Anketa pro vás: Mají adoptované děti znát své bio rodiče?
Ano
Ne
Ano a najít k této situaci dobrého průvodce
Ne, mají v rodném listě přeci osvojitele
Ne, bio rodiče jsou parchanti a jejich děti jsou nevděční odloženci, tak mohou být rády, že jsme si je vzali a vypiplali
Edith Holá
Král Norů je zlej
U nás doma jíme zdravě ve vlnách. Snažím se, občas je to striktní, pak se to rozvolní, a já si v duchu říkám, že láska je důležitější než křik a pláč nad plně zdravým talířem. Mladší syn sladkosti bohužel miluje.
Edith Holá
Marksová, Killénová, Barnevernet
Norské sociální úřady se řídí už třicet let ideologií psycholožky Kari Killénové, letí mediálním světem. Barnevern je přebral doslova. To, co se tam děje, není tedy záležitostí posledních pár let, jen se to už nedařilo tutlat.
Edith Holá
Sophiina volba po česku
„Mezinárodní adopce je však po letech traumatizujícího života jedinou šancí, jak se dostat do láskyplné náruče rodičů,“ argumentuje ministryně práce a sociálních věcí Marksová. Obhajuje tím roztržení dvou sourozenců z DD.
Edith Holá
recenze: krimi Vražedná vášeň
Obálky knih Markéty Harasimové evokují dojem, že jde o červenou knihovnu. Navíc spisovatelka je krásná blondýna, tudíž může být čtenář jejími posledními knihami zaskočen. Sama autorka říká, že k červené knihovně má negativní vztah
Edith Holá
Recenze: Konstelační román Dcery
Vypadá to, že moje recenze na knihu Dcery bude první. Žádnou jinou jsem na netu nenašla. Vůbec se mi nechce si dovolit na takovou knihu recenzi. Bude to spíše o dojmech z ní.
Edith Holá
Snídaně se synem aspíkem
Nejsem odborník, ale maminka skoro desetiletého aspíka. Něco vím z APLy, něco z knih, něco od jeho asistentky pedagoga a spoustu mám vypozorovaného ze vztahu se synem.
Edith Holá
Autisté změnili svět a teď se z nebe smějí
Jako maminka dítěte s Aspergerovým syndromem se snažím pochopit jeho vidění světa, jeho přemýšlení... a o tom všem i o jiném píšu sem tam nějakou kapitolu. V počátku mi pomohlo najít si, kdo ze slavných byl aspík nebo autista.
Edith Holá
Kdy lékaři u nás selhali...
Oficiální medicína se málokdy přátelí s přírodní. Už to trvá roky. Když člověk najde lékaře, který je opravdu MUDr., a přidá k chemii přírodu, člověka bere celistvě a ne jen kousek, který mu podle aprobace přísluší, je to zázrak.
Edith Holá
Bít či nebít aneb zkrocení draka
Už dva roky víme, že náš syn, kterému je dnes 9,5 let nemá ADHD ale Aspergerův syndrom. Fáze, kterými jsem si prošla, by leckterý psycholog určitě odfajfkoval jako správné... Dnes už jsem ve fázi pozitivního přístupu.
Edith Holá
Pišme zase na psacím stroji aneb Literární miniglosy 2
Uplynul další týden a je tady druhý díl. Poněkud vážnější než minule. Poněkud sarkastičtější a rozčílenější. Než si to přečtete, už budu zpátky z knihovny. Zapůjčím si pár zahraničních autorů. Zásadně kupuji jen české autory.
Edith Holá
Pozor na hračku Kaiův letoun Airjitzu
Ludvík Vaculík řekl: „ Nemyslím, že je správné, aby si někdo myslel, že když popíše všecko, co špatného udělal, že tím dostane rozhřešení, že už je nevinný. Není. Jsi vinen, ale přiznáváš vinu.“
Edith Holá
Literární miniglosy 1
Několik měsíců přemýšlím nad svým nápadem psát literární miniglosy. V ČR je literárně-mediální scéna natolik komplikovaná, prošpikovaná závistí, kdo s kým ka a neka, že je to na virtuální kopanec.
Edith Holá
Rozhovory s aspíkem
Pochopila jsem, že děti, které spadají do poruch autistického spektra, potřebují i nejbanálnější situace procvičovat. Náš starší syn má Aspergerův syndrom. Víme to přes rok a stále se s tím učíme žít, smiřovat a často jsme v šoku.
Edith Holá
Jak jsme nevyhodili trenky
Děti, které mají svůj svět, vás učí nahlížet téměř na vše jinak. Někdy je to k pláči, jindy se zasmějete. Mnohdy cítím obojí naráz. S těmito dětmi se i banální záležitost jako jsou roztrhané trenky řeší všelijak.
Edith Holá
Kdo jsou Lucie Bílá a Ivan Trojan v literatuře?
V jedné příloze o knižních novinkách píše literární historik o tom, že „česká próza potřebuje kvalitní mainstream, že potřebuje své Lucie Bílé a Ivany Trojany.“
Edith Holá
Spisovatelé vs. kritici v propadlišti dějin
Distancuji se od filozofujících nářků na Sjezdu spisovatelů, především od slov bezmoc a tématu: vše už bylo napsáno.
Edith Holá
České školství má ještě daleko k inkluzi
Roky se už píše o integraci dětí s nějakou jinakostí. Poslední dobou se mluví spíše o inkluzi. Koho se to netýká, moc o tom neví. Bohužel jsem zjistila, že i toho, koho se to týká, často také neví nic.
Edith Holá
Národní divadlo je moje trauma
Než se naučíte správně zacházet s dítětem, které má Aspergerův syndrom, čeká vás mnoho perných chvilek...
Edith Holá
Pod sněhem
Zvažuji, zda psát zamyšlení o knize „Pod sněhem“, když jsem ráda, že už ji mám dočtenou a za pár dní ze mě příběh vyprchá a možná si sem tam vzpomenu na něco z něj, co bude rezonovat s tím, co budu zrovna prožívat.
Edith Holá
Co to proboha je Aspergerův syndrom?
Málo kdo zná pojem Aspergerův syndrom. Sem tam to ti, co už mají děti, zaslechnou a jejich reakce jsou dvojí: děs a dítě vědomě posílají do speciálních škol nebo naopak používají věty „vždyť vypadá normálně, tak co to řešíte“. Obě
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 39
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1437x
Jsem koordinátorkou a spoluautorkou projektu Pohádky pro kulíšky. Za terapeutické pohádky pro rodiče předčasně narozených dětí ke čtení na JIP a práci na celém projektu pro o.s. Nedoklubko jsem byla v roce 2012 oceněna Purpurovým srdcem. Aktuálně vyšla kniha na neonatologické JIP "Vítej, kulíšku", v níž je Sedm duhových pohádek nejen pro kulíšky, které jsem napsala (vyšla k Mezinárodnímu dni předčasně narozených dětí 17.11.).