Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Třídní mých bývalých prvňáků kdysi pravila zhruba tohle: "Na učení jsem tu já, nebudu vás nutit, abyste mou práci suplovali prostřednictvím domácích úkolů. Jen jednou týdně ale nějaký dostanou, aby si zvykli pro případ, že mě příští rok mít nebudou. Abyste neztratili přehled, bude to každé úterý. Budete-li s nimi navíc denně 10 minu číst, budu ráda. Nemusíte povinně, dětem to však pomůže".

Takže asi tak. 

Je úplně jedno, jaké se např. děti učí psací písmo (viz předchozí článek autorky), ale jak k nim jejich učitel a rodiče přistupují ;-)

2 0
možnosti
  • Počet článků 39
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1437x
Napsala jsem dvě knihy: autobiografickou "CESTA K MÝM MATKÁM" (o mém životě v adoptivní rodině a nalezení biologické matky, Nakl. JOTA 2012). V květnu 2014 mi vyšel druhý román "O ŽENÁCH A O LÁSCE", který je na základě zkušeností mnoha žen se surogátním mateřství u nás. Byl oceněn Akademií literárního salonu Blinkr a získal druhé místo.

Jsem koordinátorkou a spoluautorkou projektu Pohádky pro kulíšky. Za terapeutické pohádky pro rodiče předčasně narozených dětí ke čtení na JIP a práci na celém projektu pro o.s. Nedoklubko jsem byla v roce 2012 oceněna Purpurovým srdcem. Aktuálně vyšla kniha na neonatologické JIP "Vítej, kulíšku", v níž je Sedm duhových pohádek nejen pro kulíšky, které jsem napsala (vyšla k Mezinárodnímu dni předčasně narozených dětí 17.11.).