Národní divadlo je moje trauma

13. 04. 2015 18:00:23
Než se naučíte správně zacházet s dítětem, které má Aspergerův syndrom, čeká vás mnoho perných chvilek...

Od Ježíška jsme dostali vstupenky na Louskáčka do Národního divadla. Připravila jsem obě své děti ve věku 9 a 6 let po vlastenecku. Pamatuji si ještě dnes, jak jsem sama skoro nedýchala, když jsem poprvé stoupala po červených schodech Národního divadla. Za sebou knihy Jiráska, zamilovaná do F.L.Věka a národa českého, v němž každý dal poslední zlaté na své divadlo. (Za co bychom dali poslední stovku dnes? Určitě ne za kulturu.) Tohle a ještě o přítomnosti 150 tisíc lidí při položení základního kamene a vůbec vše o hrdosti Čechů z toho pramenící, jsem průběžně synům servírovala a neměla pochyb, že v Národním divadle zvládnou cokoli. Ježíšek donesl vstupenku i naší desetileté sousedce, tak jsem kráčela po schodech se třemi dětmi. Maminku malé slečny jsme poslali relaxovat do kavárny na Národce.

Opona se zvedá, všechny děti v divadle se ztiší. Sedíme úplně pod střechou, tak se snažím nevnímat pocit, že když se děti z blbosti předkloní, tak přes bidélko poletí až dolů. Na jevišti tančí a zpívá vesnice. Nejmladší pozorně sleduje opřený o zábradlí a rozhodně nevypadá, že by mohl jakkoliv přeletět. Zpěv utichá a přes hlavy Matýska a Kájinky se ozve sopránový hlásek: „To budou tancovat pořád?“

V mžiku na mě dopadá celý průšvih matky, která ještě neumí zacházet s dítětem, které za pár týdnů testy zařadí do širokého autistického spektra a tudíž se musí připravit na vše pečlivě dopředu. Nejen že sedí nejdál ode mě, takže mu nemohu nic šeptat, navíc jsem ho nepřipravila na to, co je balet (protože jsem se obávala, že by rovnou prohlásil, že nejde a podle mě se přeci musí všechno zkusit, než prohlásím, že to není můj šálek) a já de... jsem ani nekoupila knihu a nepřečetla dětem příběh dopředu. Vlastenectví mi bude na dvě věci.

Vesničané mizí a já se modlím, aby přišlo něco úchvatného a akčního.

„Mami, to nebudou mluvit?“

Nenadchne ho ani myší král, ani boj myší s Louskáčkem.

„Mami, takhle už tancovali. To je nuda.“

Snažím se navrhnout, že to nemusí zvládat a přesuneme se do šatny, kde si může číst Deník malého poseroutky. Vzala jsem ho s sebou, přeci ho má rád... Pokouším se zachránit situaci a vyexpedovat syna ven. Nechce. (No jasně, dnes už vím, že nechtějí být vyloučeni, chtějí zvládat jako ostatní.) Vzdávám se a doufám, že mé - ale budeš ticho – tentokrát vydrží.

„Mami, Kuba je sprostej a nás to ruší,“ oznamuje Matýsek, který sedí uprostřed.

Zakážu mu nadávání, jinak půjde ven. Zjišťuji, že člověk vedle něj je naštěstí cizinec, takže si oddechnu, že nerozumí česky. Panebože, to musí být ještě sprostý, aby to všechno zhoršil? Slíbím mu jeho oblíbený medovník, když to dokonce zvládne bez mluvení. Z nuděně si položí hlavu na ruce na zábradlí a dělá, že spí. Díky Bohu.

„Mami, kdybych to věděl, tak bych sem nechodil.“ (Vysloví hlasitě to, co jsem měla vědět a vlastně tušila.)

„Kubo, ticho, víla,“ ukáže prstem Kájinka a má důrazný hlas.

„To si dělaj ze mě srandu, že už je tam zase ta samá ženská.“

Začínám se potit. Vytáhnout ho přes dvě děti a protlačit uličkou přes další lidi až ke schodům, mě děsí. Krom toho, nechce odejít, tak to může znamenat i vztek, zvlášť když na něj sáhnu, což nesnáší. Varuju ho a chvíli je zas klid.

„Až budu prezidentem, tak balet zakážu.“

To už se otáčí lidi před námi a jiná žena (matka dětí nad námi) říká: „Vydrž.“

Opona padá, v hlavě mám vír negace, jak ho dostanu z divadla a doufám, že budou chtít odejít všechny tři děti. Oči klopím, protože nechci slyšet, jak mě okolní matky seřvou, že mám nevychované dítě. „Nic si z toho nedělejte, balet není pro každého,“ utěšuje mě kupodivu jedna a já nevěřím svým uším. Stejně mi to nepomáhá a zlobím se, proč to nemůže vydržet bez zlobení jako i ti největší sígři za mého dětství. Medovník nebude, nic nebude... (V té době ještě nevím, až aspíci a autisté nevědí, co je zlobení.)

„Mami, balet bych vydržel, kdyby trval tři minuty a pak by to bylo už normální.“

Co je normálmí, že? pomyslím si.

Matýsek s Kájou chtějí zůstat, takže volám mamince holčičky a ta si Kubu bere do kavárny. Když odcházím, slyším: „Teto, tohle byl můj nejhorší den v životě a Národní divadlo je pro mě trauma. Až budu prezidentem, balet zakážu.“

Obě děti vydrží i druhou půlku, i když vůbec nechápou děj, nikdo jim ho dopředu neřekl, ale ony si prostě něco představují, líbí se jim šaty, Kájince hudba, Matýskovi tanec, tahle víla je nejhezčí a tamto je voda, neee mlha...

Slyšet synovy věty v nějakém filmu, válím se smíchy pod sedadlem. Takhle jsem pod ním byla rovněž, ale s pocitem, že... vlastně už si nevzpomínám, ale nic moc pozitivního ve mně nebylo a rozhodně bych ten zážitek nedokázala popsat ani pár týdnů po představení. Chtělo to delší odstup...

Autor: Edith Holá | pondělí 13.4.2015 18:00 | karma článku: 14.46 | přečteno: 663x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 17 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.26 | Přečteno: 270 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.10 | Přečteno: 464 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.18 | Přečteno: 113 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1437

Napsala jsem dvě knihy: autobiografickou "CESTA K MÝM MATKÁM" (o mém životě v adoptivní rodině a nalezení biologické matky, Nakl. JOTA 2012). V květnu 2014 mi vyšel druhý román "O ŽENÁCH A O LÁSCE", který je na základě zkušeností mnoha žen se surogátním mateřství u nás. Byl oceněn Akademií literárního salonu Blinkr a získal druhé místo.

Jsem koordinátorkou a spoluautorkou projektu Pohádky pro kulíšky. Za terapeutické pohádky pro rodiče předčasně narozených dětí ke čtení na JIP a práci na celém projektu pro o.s. Nedoklubko jsem byla v roce 2012 oceněna Purpurovým srdcem. Aktuálně vyšla kniha na neonatologické JIP "Vítej, kulíšku", v níž je Sedm duhových pohádek nejen pro kulíšky, které jsem napsala (vyšla k Mezinárodnímu dni předčasně narozených dětí 17.11.). Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...