České školství má ještě daleko k inkluzi

4. 06. 2015 16:02:27
Roky se už píše o integraci dětí s nějakou jinakostí. Poslední dobou se mluví spíše o inkluzi. Koho se to netýká, moc o tom neví. Bohužel jsem zjistila, že i toho, koho se to týká, často také neví nic.

V únoru našemu synovi v APLe určili diagnozu a doporučili asistenta pedagoga do jeho třídy. Končí právě druhou třídu. V jejich třídě sice byl asistent pedagoga, ale přijatý kvůli jinému dítěti (holčička, která přišla nová do druhé třídy v září a údajně se zpožděním ve čtení a psaní.) Byla jsem ráda, přeci jen když má učitelka někoho k ruce, více zvládá, nebude nervák a asistentka může pomoci když tak i našemu synovi (není to přeci osobní asistentka té holčičky)... Náš syn je intelektově nadprůměrný, baví ho matematika a věda. Jak už to u těchto dětí bývá jsou tím pádem ve světě ztraceni především sociálně a emočně, což je v kolektivu potíž. Ale já nechci psát o něm, ale o systému přidělení asistenta pedagoga /dále jen AP/, když je k dítěti doporučen. Myslela jsem si, že to funguje, že systém je dávno nastavený. Pouze jsem četla nebo slýchávala, že jich je málo a jsou špatně placení.

O AP se musí žádat vždy do určitého termínu, který je podle kraje, u nás byl do 15.5. K žádosti nestačí doporučení psycholožky APLy (3 hodiny anamnéza a poté dítě dělá 4 hodiny testy), ale musí být ještě podrobný posudek z SPC. Nic netušíc volám do SPC, které nás i našeho syna zná od jeho 4 let a školou pod něj spadáme. Bohužel synovu diagnozu nedělají. Volám do dalších na Praze 8 a ti také nedělají tuto dg a krom toho už mají vyčerpáno v tom, kolik AP mohou doporučit (to druhé hraje určitě roli). Obracím se znovu na APLu. Mohu volat i do SPC, které nejsou naše spádové nebo mohu k nim. Apla má natřískáno (na testy k vyloučení nebo potvrzení dg se čeká rok v pořadníku), přesto dostáváme termín sic těsně před odevzdáním posudku ředitelce, aby ještě stihla vyplnit a předat dál. Takže syna čekají další testy a nás samozřejmě zase nemalé peníze (APLa je soukromá). Nakonec posudek napsán, potvrzeno, že na Kubu je potřeba asistent pedagoga. Předáváme ředitelce a na poslední chvíli (ještě ten den), musíme přeci jen do spádového SPC pro vyjádření psycholožky, která patří ke škole. Prý to někdy chtějí, tak aby to nechybělo. I to stíháme.

A nic.

Asistenta pedagoga si mohu klidně sehnat sama, pokud chci, aby byl vzdělaný a dokonce znal problematiku PAS. Kamkoliv zavolám, mají nedostatek asistentů, mohou mi ale dát na své webovky inzerát, jakého hledáme. OK, dávám za pravdu ředitelce, že AP, která už je ve třídě, může být od září k ruce Kubovi, když už ji zná, ona zná jeho a Kuba ji vlastně chce, protože už pochopil, že asistenta pedagoga, který rozumí matice, prostě není možné sehnat. Co by taky chtěl za ty peníze, které AP bere.

A nic.

Od spolužáků Jakuba se dozvídám prvního června, že Kuba už sedí sám a AP u něho. Dobrý dárek na Den dětí. Jsem v šoku. Má sedět u něj? Tím bude vyčleněn, ne? Co je tedy ta inkluze? Jaká je náplň AP? Kde má sedět? Má přeci pomáhat celému kolektivu, učitelce a dopomoci dítěti, na kterého byl napsán jen tehdy, když je třeba. Na to přeci musí být nějaká domluva. Vůbec nechápu. Hledám informace u kolegyň, na netu, na facebookových skupinách rodičů, kteří mají děti s jinakostí.

Dozvídám se o jakémsi IVP, které má vypracovat pro asistenta SPC ředitelka s učitelkou, společně s asistentkou a rodiči. Někteří rodiče píší, že jejich ředitelka s tím přišla sama, jiní píší, že si ho museli sepsat sami a požádat ředitelku o to, aby ho projednala. Je to jakési společné sestavení práce asistenta pedagoga, který je napsán na vaše dítě. Takže mými dalšími úkoly je přečíst materiály k tomu, jak má pracovat AP, jak k tomu speciálně, když je tam náš syn s dg AS. Pak musím zřejmě nabrífovat školu, byť paní ředitelka mi řekla, že se nemám bát, že zkušenosti s asistenty na PAS a přímo AS škola má a učitelé a asistenti si mohou přijít k ní vypůjčit odbornou literaturu. (Sic!) Budu muset zjistit, jestli AP, které ve třídě je, má vůbec základní kurz na AP a zda bude ochotna jít na rozšířený kurz k problematice PAS. Budu doufat, že to nebudeme muset platit, i když už jsem radši v osobním pohovoru s ředitelkou nabídla, že jim na kurz přispějeme.

Celý systém vlastně nefunguje. Alespoň je to má zkušenost. Prostě nic. Nikdo vás nenabrífuje, plácáme se v tom, jako kdyby systém „Asistent pedagoga“ byl teprve spuštěn a problémy se vyžíraly za pochodu. To je obvyklé řešení v ČR ve všem.

A to se ještě dozvídám, že AP je sice napsána na naše dítě a klidně ho posadili k němu, ale vlastně když se to hodí, tak je vlastně brán jako pomoc učiteli a tudíž téměř druhý učitel, takže určitě nebude sledovat dění o přestávkách ve třídě /zkušenosti matek dětí s PAS a těžkým stupněm ADHD/. Přitom přestávky jsou pro děti s jinakostí ty nejprekérnější. Neumí se kontaktovat s dětmi, buď jsou moc na těsno nebo odstřižení, o přestávkách nejvíce dochází k posmívání až šikaně, ubližování, samotné tyto děti potřebují připomenout, že se mají hýbat, svačit, pít.

Začíná mě to vytáčet. Škola dostává na dítě, na kterého je AP napsáno, o pár tisícovek víc, tak snad může AP být o přestávkách a dojít se projít a na wc jiných 5 - 15 minut a třeba přijít do hodiny později.

No nic, jen jsem si postěžovala a večer budu dál studovat příručky k práci AP, abych věděla, co mohu požadovat, co je reálné a co můj syn potřebuje. Asi nemám nic jiného na práci. Není nad informovaného rodiče.

Veronika Černošková mi poslala závěrečnou práci k absolvování základního kurzu na asistentku pedagoga. České školství má ještě daleko k naplnění toho, o čem píše: "Oficiálně inkluzivní znamená rovnocenné zapojení různě znevýhodněných žáků do výuky. Dobře zvládnutá inkluzivní třída je ta, kde nepoznáme znevýhodněného žáka (s výjimkou tělesného postižení). Inkluzivní třída, je třída, kam se těší děti, pedagogové, rodiče. Inkluzivní prostředí je tedy především o lidech. Nejde jen o třídu, kde je koberec, lavice do "U", samozřejmě to je i jedním ze znaků inkluzivní třídy, ale inkluzivní prostředí může být prostě všude, kde lidé chtějí a především pedagog a jeho asistent, oni jsou ti, kdo vytváří příjemnou atmosféru, bez hádek, vyčleňování, posmívání, závidění... Asistent pedagoga je ve třídě sice formálně pro konkrétního žáka, ale jak napovídá samotný název této pracovní pozice je to především asistent p e d a g o g a tzn., že musí spolupracovat především s učitelem, pak se žákem se speciálními potřebami, ale také všímat si dění ve třídě a reagovat, tam kde je jeho pomoc nutná. Měl by být pravá ruka učitele, takový jeho nápomocný stín. AP by měl pomáhat všem dětem. Rozhodně nesedět v lavici vedle žáka se spec. potřebami (pokud to nevyžaduje jeho stav), jeho pomoc by neměla být permanentní, ale jen občasná. Tím, že vedle něj bude sedět neustále v lavici a o přestávkách nad ním stále stát, může dojít k separaci dítěte od kolektivu. A to o inkluzi už vůbec mluvit nelze."

Přeji své kamarádce, aby všechno, co má v závěrečné práci, se jí vyplnilo jako asistentce pedagoga a škoda, že není na naší škole.

Všechno je o lidech, tak nám přeji, abychom se domluvili a Kuba byl spokojený ve škole a začleněn tak, aby jemu i ostatním bylo společně dobře.

Autor: Edith Holá | čtvrtek 4.6.2015 16:02 | karma článku: 11.51 | přečteno: 1328x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jan Andrle

Za všechno můžou... kamiony!

Inu, viníka máme, a to je přece cíl všech úředníků a jiných zodpovědných za vlastní selhání. A viníka teď označili dokonce ti nejpovolanější úředníci - ministr a šéf jemu podřízené organizace, která má se o dílo starat.

14.12.2018 v 21:32 | Karma článku: 11.26 | Přečteno: 170 | Diskuse

Jaroslava Urbanová

Socka

Tak jsem si zase koupila jízdenku, tedy přesněji kupón, který mě opravňuje používat mastnou tyč, socku, MHD, městskou, jak je libo.

14.12.2018 v 16:50 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 539 | Diskuse

Martina Studzinská

Na útěku

Uháníme. nestíháme. Co nebo kdo nás honí? Kdo je ten nemilosrdný šéf, který nás neustále úkoluje a nemá s námi špetku slitování? Odpověď je překvapivá: Jsme to my sami. Nikdo jiný by k nám tak krutý být nedokázal.

14.12.2018 v 16:00 | Karma článku: 7.09 | Přečteno: 218 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Opět tu máme něco jako zvací dopis

Někteří zdejší politici, co se nedokáží s naší politickou realitou popasovat, udělali přesně to, co udělal Vasil Bilak a jeho kámoši před padesáti lety.

14.12.2018 v 15:29 | Karma článku: 40.12 | Přečteno: 2093 | Diskuse

Vilém Ravek

I masový zákazník chce od cestovních agentur adrenalinovové zážitky.

Adrenalinová dovolená doposud byla jen pro zdravé a bohaté. Jenže i lidé s umělým kyčelním kloubem mají právo se na dovolené přiměřeně bát. Adrenalin pro seniory 55+ s kardiostimulátorem by měl být dnes již samozřejmostí.

14.12.2018 v 15:12 | Karma článku: 7.96 | Přečteno: 177 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1409

Napsala jsem dvě knihy: autobiografickou "CESTA K MÝM MATKÁM" (o mém životě v adoptivní rodině a nalezení biologické matky, Nakl. JOTA 2012). V květnu 2014 mi vyšel druhý román "O ŽENÁCH A O LÁSCE", který je na základě zkušeností mnoha žen se surogátním mateřství u nás. Byl oceněn Akademií literárního salonu Blinkr a získal druhé místo.

Jsem koordinátorkou a spoluautorkou projektu Pohádky pro kulíšky. Za terapeutické pohádky pro rodiče předčasně narozených dětí ke čtení na JIP a práci na celém projektu pro o.s. Nedoklubko jsem byla v roce 2012 oceněna Purpurovým srdcem. Aktuálně vyšla kniha na neonatologické JIP "Vítej, kulíšku", v níž je Sedm duhových pohádek nejen pro kulíšky, které jsem napsala (vyšla k Mezinárodnímu dni předčasně narozených dětí 17.11.). Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz