Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spisovatelé vs. kritici v propadlišti dějin

9. 06. 2015 11:19:27
Distancuji se od filozofujících nářků na Sjezdu spisovatelů, především od slov bezmoc a tématu: vše už bylo napsáno.

Napsat dnes knihu je méně než vytvořit designový půllitr nebo nafukovací hračky. S knihou se do teliny, jak říká můj syn, nedostanete, protože jste k ní nepřipojili vařečku a není napsána v množném čísle a budoucím čase (uvaříme, zamícháme, přidáme).

Žádní hasiči dnes knihy nepálí, jak si představoval Bradbury. Devastace literatury funguje daleko sofistikovaněji. Do současných minimalistických domácností knihy vůbec nemají přístup. V lepším případě stojí tři graficky nádherné vedle konvice s ptáčkem od Alessiho na designové poličce a funkcí všech čtyřech exemplářů je prezentovat sociální status majitele. Pokud na tyto výrobky nemáte, důležitou podmínkou u knih v chudších domácnostech je, aby hřbety knih ladily s celým konceptem obývacího nebo dětského pokoje. Je to velká dřina najít více hřbetů, které ladí, a tak nezbývá než je obalit designovou tapetou. V lepším případě si tam postavím knihy, které vyjadřují dojem mé vzdělanosti. O architektuře a designu. Už to nejsou knihovny po celé obývací stěně, ale dvě tři knihy. Sečtělost není poukázkou do dnešního světa lifestylu. Naopak. Přemýšlející člověk je víc nebezpečný než kdy předtím.

Představte si tu reklamu: Kupte si nejnovější román českého autora nebo české autorky, který vám rozmetá dosavadní hodnoty a rok budete přemýšlet o tom, jak hledat nový smysl života. Nebo probůh vás vrátí do historie. Proč? Báječná léta pod psa už máme všichni přečtená, tak k čemu zas znovu číst o normalizaci? Dejte nám s tím pokoj. Děj se odehrává v letech druhé světové války? Néé, my se chceme smát, sehnat luxusní oblečení ve slevě a k tomu si uvařit chlebové bramboráky podle Ládi Hrušky, protože nám už na víc nezbylo. Jeho kuchařka jako dárek je nejméně už ve 350 tisících domácnostech. Wow.

Literární kritici čekají na velký český román a úpěnlivě po něm volají pár pětiletek. Jelikož spisovatelé neuposlechli, kritici – převážně muži kolem padesátky – na české autory zanevřeli. Nad domácími autorkami zlomili hůl už dávno, protože jsou to bludičky, které je dovedou na blata. Rozuměj, přestali je číst. Tudíž ani velký český román neodhalí. A pokud přeci jen někoho z Čechů přečtou, tak se na jeho výtvor dívají optikou stejně to není velký český román a pořádně mu to nandají. Bohužel mám tu čest sedět mezi intelektuály a knižními kritiky, tak nemohu psát o tom, co přesně říkají o českých autorech a sjezdu těch zhrzených a bezmocných, který právě proběhl. Jenže jsou na stejné lodi, ve stejné třídě – té nejnižší. Hloubání, intelektuálnost, sečtělost, psaní s talentem už léta není považováno za nějaký přínos. Nedá se to sežrat, ani vystavit na designové poličce. Knihy si maximálně vypůjč v knihovně, ať tady doma nemáme moc věcí, noviny okamžitě vyhoď, na fildu nechoď, tam už nemají ani na platy profesorů. Jak to tak bývá, když se loď potápí, v žádné třídě si nepomáhají. Tak ani literární kritici nepomohou českým autorům. Nebudou je brát jako hrdiny, kteří po nocích píší a ráno chodí do práce, aby uživili rodiny. Jsou stejně zhrzení a ještě možná i žárliví – protože oni přeci také pracují a na knihu čas nemají. Ale mají pořád ještě velká srdce plná ideálů svých mladých let, tak vzhlížejí k zahraničí. Jenom tam jsou velké romány, o kterých budou psát. Není to jen na literárních kriticích, je to v celé mediální sféře. Do lifestylů se spisovatelé vůbec nedostanou, pokud nemají v knize téma, které zrovna frčí v materiální společnosti. Taky jsou často oškliví, tak se nehodí na fashion story. Pokud tam najdete obálky knih, tak jsou to placené reklamy, nebo pouhá dekorace. V mnohých už ani kniha není jako tip na vánoční dárek.

Sedět v práci v době Sjezdu spisovatelů v open spacu blízko literárních kritiků a intelektuálů je opravdu očistec. Doufám, že po tom, co jsem si všechno vyslechla na adresu českých spisovatelů, půjdu rovnou do nebe. U české literatury se v médiích opravdu neblýská na lepší časy. Takže milí autoři, vystěhujte se do zahraničí, napište své knihy v angličtině a pak se o vás bude mluvit a psát, jak se domníváte a na sjezdu bylo doporučeno. Sama za sebe se domnívám, že stejně nemáme šanci se z literárního pekla vyhrabat. Budeme mít český původ, nezačali jsem psát v předrevoluční době, takže jsme prošvihli mladické nadšení kritiků pro spisovatelského ducha. Navíc, autorky stejně zůstanou podivnými bludičkami, byť by psaly anglicky či francouzsky. Po dvou románech a pohádkách si dovoluji pasovat se na spisovatele a tudíž na českého psavého břídila, ba co víc na světélkující stvoření nad močály, i když jsem se pouze v české krajině narodila. Se svou polskou duší nejsem schopna duchovně se smířit s mocí druhých lidí nade mnou a šoupnout se do šuplíků bezmocných. Druhá půlka albánská ve mně bytostně nesouhlasí s tím, že vše už bylo napsáno. Tolik příběhů a sociálních jevů v jiných stoletích nebylo.

Autor: Edith Holá | úterý 9.6.2015 11:19 | karma článku: 11.58 | přečteno: 447x


Další články blogera

Edith Holá

Král Norů je zlej

U nás doma jíme zdravě ve vlnách. Snažím se, občas je to striktní, pak se to rozvolní, a já si v duchu říkám, že láska je důležitější než křik a pláč nad plně zdravým talířem. Mladší syn sladkosti bohužel miluje.

27.1.2016 v 14:47 | Karma článku: 17.31 | Přečteno: 587 | Diskuse

Edith Holá

Marksová, Killénová, Barnevernet

Norské sociální úřady se řídí už třicet let ideologií psycholožky Kari Killénové, letí mediálním světem. Barnevern je přebral doslova. To, co se tam děje, není tedy záležitostí posledních pár let, jen se to už nedařilo tutlat.

23.1.2016 v 20:26 | Karma článku: 35.35 | Přečteno: 1449 | Diskuse

Edith Holá

Sophiina volba po česku

„Mezinárodní adopce je však po letech traumatizujícího života jedinou šancí, jak se dostat do láskyplné náruče rodičů,“ argumentuje ministryně práce a sociálních věcí Marksová. Obhajuje tím roztržení dvou sourozenců z DD.

22.1.2016 v 14:59 | Karma článku: 24.43 | Přečteno: 789 | Diskuse

Edith Holá

recenze: krimi Vražedná vášeň

Obálky knih Markéty Harasimové evokují dojem, že jde o červenou knihovnu. Navíc spisovatelka je krásná blondýna, tudíž může být čtenář jejími posledními knihami zaskočen. Sama autorka říká, že k červené knihovně má negativní vztah

13.1.2016 v 14:27 | Karma článku: 7.79 | Přečteno: 342 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Pohanka

Od časů hajzldědků zkrásněly pouze kulisy

Aneb náboráři opět v akci. Já to tedy neberu, šéfe! Nezavadit o práci je v současné situaci nemožné. Jenže za jakou cenu?

14.8.2018 v 9:52 | Karma článku: 11.06 | Přečteno: 185 | Diskuse

Vilém Ravek

Zalomený klíč

Mohl to být obyčejný nákup v hypermarketu, ale nebyl. Zalomil se mi klíč v zámku u kola. Od tohoto okamžiku jsem se stal divným člověkem. Trvalo to skoro hodinu.

14.8.2018 v 9:42 | Karma článku: 9.77 | Přečteno: 139 | Diskuse

Martina Franzová

Sbohem Charlotto! Kašlu na solidaritu!

Už jsem prostě taková. Trpím pocitem, že musím neustále zachraňovat tento svět. Před lety jsem si ke svým dvěma adoptivním dětem přidala ještě jednu adopci na dálku - roztomilou černošku z Conakry v Guineji.

14.8.2018 v 8:40 | Karma článku: 28.61 | Přečteno: 670 | Diskuse

Martina Pazourová

Jak se ne-ztratit v zoo

Jak se taková návštěva může pěkně zkomplikovat.Zvláště nemáte-li orientační smysl ve větším prostoru jako já.Tak se mi prosím nesmějte, díky :-D

13.8.2018 v 23:03 | Karma článku: 11.12 | Přečteno: 276 | Diskuse

Ludvík Uhlíř

Co vyzradil zrušený rozsudek

Když žalobce za roky neuspěl se stížnostmi u soudců bez taláru, tedy u státních soudních úředníků na pozicích předsedů a místopředsedů soudů, a nic nepořídil u právníků Ministerstva spravedlnosti...

13.8.2018 v 16:35 | Karma článku: 12.15 | Přečteno: 665 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1403

Napsala jsem dvě knihy: autobiografickou "CESTA K MÝM MATKÁM" (o mém životě v adoptivní rodině a nalezení biologické matky, Nakl. JOTA 2012). V květnu 2014 mi vyšel druhý román "O ŽENÁCH A O LÁSCE", který je na základě zkušeností mnoha žen se surogátním mateřství u nás. Byl oceněn Akademií literárního salonu Blinkr a získal druhé místo.

Jsem koordinátorkou a spoluautorkou projektu Pohádky pro kulíšky. Za terapeutické pohádky pro rodiče předčasně narozených dětí ke čtení na JIP a práci na celém projektu pro o.s. Nedoklubko jsem byla v roce 2012 oceněna Purpurovým srdcem. Aktuálně vyšla kniha na neonatologické JIP "Vítej, kulíšku", v níž je Sedm duhových pohádek nejen pro kulíšky, které jsem napsala (vyšla k Mezinárodnímu dni předčasně narozených dětí 17.11.). Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz





Najdete na iDNES.cz