Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo jsou Lucie Bílá a Ivan Trojan v literatuře?

14. 06. 2015 9:33:16
V jedné příloze o knižních novinkách píše literární historik o tom, že „česká próza potřebuje kvalitní mainstream, že potřebuje své Lucie Bílé a Ivany Trojany.“

Takže už se mezi literárními kritiky a historiky nevolá jen po velkém českém románu.

V případě pana Trojana je to humorné nebo urážející – podle vaší psychické výbavy – že byl pasován na herce mainstreamu. Mně to třeba vadí. A jsme u toho. Co je mainstream, že? Autor článku jako mnoho jiných literární kritiků, intelektuálních novinářů se nesnaží ani napsat, koho z literatury by tam zahrnul. V dalším odstavci však napíše, že při přehledu knižních novinek nehledí na vavříny, ale jde mu jakožto celé příloze o krásnou literaturu. A dodá další intelektuální šťouchanec, že mainstream sám a mainstreamový titul se pochválí a vychválí sám. Pak z české prózy vybere čtyři spisovatele a jednu spisovatelku.

Procházím si kulturní rubriky novin a časopisů do roku 2010 a u některých spisovatelů se raději dívám až do roku 2008, jestli přeci jen nenaleznu alespoň zmínečku o jejich vydaných knihách. Možná z této rešerše napíšu článek. Ale říkám si proč? Nic se nezměnilo. To, co se šeptá po desítky let, se nezměnilo. Autor muž má do médií dveře otevřené často i s debutem. S ním se udělají rozhovory a recenze na jeho knihu mají téměř všechny tištěné noviny. Autorky pokud nejsou z Fra, Hostu, Torstu (sem tam z Arga) jsou brány na milost. Jedny až dvoje noviny recenzi na jejich novinku otisknou. Zatím nemám rešerši o tom, zda recenze na autorku není vždy spíše šťouchanec a u spisovatele muže je to opravdu recenze.

To, co neprolezlo sítem, leží zpět na hromadě antikrásy 17 000 odpadu knih za rok. Čtenáři se naštěstí neštítí v tom přehrabovat a knihy mnohých z nich si přesto kupují. Prodejnost knih „ošklivých“ autorů je stejná jako těch autorů, než dostanou Magnesii Literu. Ti pak mají 2x větší prodej. Taky se šeptá, že ceny Magnesia Litery putují opakovaně zase jen vybraným nakladatelstvím. Kdo ví, co je na tom pravdy. Ono je příjemné, když se za knihu nejen pokryjí náklady, ale ještě nakladateli vydělá a distributor o trochu víc zbohatne. O autora nejde, ten má nejmenší procenta z knihy a i z větší prodejnosti díky ceně za knihu dostane honorář, který je tak na měsíc.

Prosím, nepište mi do komentářů, že jsem ukřivděná autorka. Já jsem jednu recenzi měla. Mně vadí ten princip, že nemáme žádné průvodce těmi tisíci kusy českých knih ročně, že se česká literatura redukuje na pár vyvolenců a ještě převážně mužského pohlaví. Vadí mi, že desítky (možná stovky) autorů novináři a publicisté ani nevezmou do ruky, aby si je náhodou neumazali knihami z nakladatelství, kterým pohrdají, autorkám se vysmívají, do některých literárních žánrů ani nezabrousí a nepřinesou čtenáři informace, co je dobré, co se dá číst a co už ne. Nutí mnoho kvalitních autorů právě do toho mainstreamu spadnout. Autoři už si sami zvou celebrity na své křty, aby se vůbec o nich někdo zmínil.

Pánové literární kritici (bohužel převážně to jsou muži), žádný velký český román neobjevíte (považuji to za nonsens a aroganci), žádné Lucie Bílé a Ivany Trojany také ne. Byt ́je to vaše práce, neinformujete o knihách a autorech bez předsudků, domnívám se, že čtete povětšinou jen své přátele nebo knihy, které vám přátele doporučí.

Během týdne bylo 90. výročí narození spisovatele Williama Styrona. Tohle je jeho kritérium pro velký román: Skvělá kniha by ve vás měla zanechat mnoho zkušeností a trochu vyčerpání. Při jejím čtení byste měli prožít několik životů .

Prožíváte ještě vůbec něco, když čtete knihu?

P.S. A propos. Včera jsme na facu jedné spisovatelky debatovali o tom, co na Sjezdu spisovatelů padalo ohledně financování Asociace a literatury vůbec . (Z každé vypůjčené knihy v knihovně dvě kačky do fondu, pronesl v proslovou nakladatel Vopěnka). Samozřejmě peníze v nějakém fondu budí vášně. Pro koho by byly? Pro kamarády kamarádů?). Knihovny také bojují o svou existenci, takže se ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček brněnské ozval. Osobně bych radši dvě kačky z půjčené knihy konkrétního autora posílala jemu. Aspoň by se spisovatelé necítili jako absolutní socky v umění a designu. Je jasné, že systém okolo prodeje knih, honorářů spisovatelům a návratnosti nákladů nakladatelstvím je neúnosný. Když si produkt na sebe nevydělá, tak ať zanikne. Jenže kniha českého autora ještě než pokryje vůbec náklady prodejem, tak už je v knihovnách, kde si ji stovky (tisíce) čtenářů vypůjčí, a po vydání je zkopírovaná na „úložnách“. Co s tím?

A ještě pane řediteli Kubíčku, vyzýváte spisovatele, aby více chodili do knihoven jako spisovatele a také aktivní čtenáři na besedy. Sama chodím. Jako čtenář, jako čtenář na besedy. Jako autor nepatřím mezi topky, takže dostat se do knihoven je téměř nemožné. Vybíráte si. Krom toho také už moc peněz nemáte, takže zaplacení aspoň cestovného, je čím dál větší potíž. Autor si tedy musí vzít v práci volno a vše okolo besedy zafinancovat sám. Případně i nocleh, když je to daleko.

Autor: Edith Holá | neděle 14.6.2015 9:33 | karma článku: 8.44 | přečteno: 391x


Další články blogera

Edith Holá

Král Norů je zlej

U nás doma jíme zdravě ve vlnách. Snažím se, občas je to striktní, pak se to rozvolní, a já si v duchu říkám, že láska je důležitější než křik a pláč nad plně zdravým talířem. Mladší syn sladkosti bohužel miluje.

27.1.2016 v 14:47 | Karma článku: 17.31 | Přečteno: 587 | Diskuse

Edith Holá

Marksová, Killénová, Barnevernet

Norské sociální úřady se řídí už třicet let ideologií psycholožky Kari Killénové, letí mediálním světem. Barnevern je přebral doslova. To, co se tam děje, není tedy záležitostí posledních pár let, jen se to už nedařilo tutlat.

23.1.2016 v 20:26 | Karma článku: 35.35 | Přečteno: 1449 | Diskuse

Edith Holá

Sophiina volba po česku

„Mezinárodní adopce je však po letech traumatizujícího života jedinou šancí, jak se dostat do láskyplné náruče rodičů,“ argumentuje ministryně práce a sociálních věcí Marksová. Obhajuje tím roztržení dvou sourozenců z DD.

22.1.2016 v 14:59 | Karma článku: 24.43 | Přečteno: 789 | Diskuse

Edith Holá

recenze: krimi Vražedná vášeň

Obálky knih Markéty Harasimové evokují dojem, že jde o červenou knihovnu. Navíc spisovatelka je krásná blondýna, tudíž může být čtenář jejími posledními knihami zaskočen. Sama autorka říká, že k červené knihovně má negativní vztah

13.1.2016 v 14:27 | Karma článku: 7.79 | Přečteno: 342 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marek Trizuljak

Temné světlé zítřky

Soudruzi měli bezpočet nepřátel, "třídního nepřítele", "ideologického nepřítele", "vnitřního nepřítele" a "vnějšího nepřítele", "nepřátelské diverzní centrály" atd. Z takového zavilého obklíčení museli úplně šílet

14.8.2018 v 10:00 | Karma článku: 8.41 | Přečteno: 103 |

Jan Dvořák

Jo, to byly za Havla a Klause časy..

Ale nejenom za jejich éry. Ideologické brýle si musíme z očí sundat a přiznat, že stejné to bylo za Husáka, Svobody, ale i za Novotného nebo za Gottwalda.

14.8.2018 v 7:30 | Karma článku: 13.92 | Přečteno: 677 | Diskuse

Jan Ziegler

Obsazením severní Afriky zabránil Západ islamistickému teroru proti Evropanům

Proti muslimským fanatikům je třeba bojovat vždy, a ne jenom, když se to propagandisticky hodí. Islamisté po staletí ohrožovali Evropu a pod praporem půlměsíce vraždili křesťany a unášeli je do otroctví.

13.8.2018 v 19:15 | Karma článku: 35.70 | Přečteno: 1460 | Diskuse

Karel Trčálek

Prague Pride-jeden z hudebních nástrojů neomarxistické revoluce

Pochybuje po letošním Prague Pride ještě někdo o tom, že všude kolem, s výjimkou muslimských zemí, tam si tradiční hodnoty hlídají jako Prorokovo oko v hlavě, samozřejmě,probíhá neomarxistická revoluce?

13.8.2018 v 18:44 | Karma článku: 20.47 | Přečteno: 633 | Diskuse

Robert Troška

Má mise Armády ČR v Afghánistánu smysl?

V souvislosti s vraždou tří našich vojáků z rukou atentátníka v blízkosti základny v afghánském Bagrámu se vyrojily komentáře zpochybňující smysl probíhajících misí a v některých případech i samotné naší role v NATO.

13.8.2018 v 18:30 | Karma článku: 18.75 | Přečteno: 694 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1403

Napsala jsem dvě knihy: autobiografickou "CESTA K MÝM MATKÁM" (o mém životě v adoptivní rodině a nalezení biologické matky, Nakl. JOTA 2012). V květnu 2014 mi vyšel druhý román "O ŽENÁCH A O LÁSCE", který je na základě zkušeností mnoha žen se surogátním mateřství u nás. Byl oceněn Akademií literárního salonu Blinkr a získal druhé místo.

Jsem koordinátorkou a spoluautorkou projektu Pohádky pro kulíšky. Za terapeutické pohádky pro rodiče předčasně narozených dětí ke čtení na JIP a práci na celém projektu pro o.s. Nedoklubko jsem byla v roce 2012 oceněna Purpurovým srdcem. Aktuálně vyšla kniha na neonatologické JIP "Vítej, kulíšku", v níž je Sedm duhových pohádek nejen pro kulíšky, které jsem napsala (vyšla k Mezinárodnímu dni předčasně narozených dětí 17.11.). Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz





Najdete na iDNES.cz