Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsme nevyhodili trenky

22. 06. 2015 11:46:43
Děti, které mají svůj svět, vás učí nahlížet téměř na vše jinak. Někdy je to k pláči, jindy se zasmějete. Mnohdy cítím obojí naráz. S těmito dětmi se i banální záležitost jako jsou roztrhané trenky řeší všelijak.

„Jééé, ty máš díru na trenkách,“ směje se táta.

Vojta se protáčí, aby ji na zadku viděl.

„Mami, zašiješ mi ji?“

Představím si čtverečky jak u ponožky.

„Ne, to by tě při sezení tlačilo.“
„Mami!“

Mrknu na to.

„Ne, to už je rozsypaná látka. Stáhnu ti to tady a rozjede se to ještě víc. Koukej, tady už je to úplně prošoupané. Prostě je sundej a rovnou vyhoď.“ Prostá věta.

Odchází do kuchyně. Snad ke koši.

Přiběhne zpět do obýváku. „Nikdy je nevyhodím.“

„Vojto, vyhoď je, kdyby to bylo něco většího, co by šlo zašít, zašila bych to. Ale děravé trenky, které se celé sypou, ne.“

Začne plakat.

Aha. Změna, nepouštění.

„Mám je vyhodit za tebe?“

„Tak jo,“ přes slzavé údolí sděluje syn.

Táta je odnese do koše. Vojta běží a vytáhne je. Pobíhá po baráku a pláče.

„Nikdy je nedám,“ zalyká se.

Jdu k němu. „Vojto, ale to je přesně to, co je potřeba se naučit. Pouštět. To je pak spojené i s tím, co se děje v tobě. Jak neumíš pouštět. Jako to hovínko, jako to čůrání po ránu, co ti nejde. Pouštět. Něco odejde a tobě se uleví.“

„Mami ne, já si je schovám navždycky. Víš, že nerad něco vyhazuji.“

Pokrčím rameny a mladší Vašík se na mě pobaveně usměje. Kouká, jak se to vyřeší.

„Staré věci musí jít pryč, abys udělal cestu novým. Když dáš staré trenky, co dosloužily, do koše, mohou se koupit nové. Jak ti to mám jinak vysvětlit?“

„Nic mi nevysvětluj. Nesnáším dávat pryč svoje věci.“

„Tak zkusíme nějaké věty, které by ti pomohly?“ Lovím v hlavě pozitivní afirmace, které by se hodily na tuto trenkovou záležitost. S radostí pouštím staré věci a s radostí vítám nové. No, radši vynechám to s radostí.

„Pouštím staré dosloužilé věci a vítám nové.“

„Nebudu to říkat, je to hloupá věta.“

Bože, vymýšlím, něco lepšího, co by jeho logika unesla. Nic mě nenapadá, afirmace nejsou logické. Afirmace nejsou pro aspíky.

Otec šeptem: „Až se bude poosmé stěhovat jako já, tak se to naučí.“

„Tys to taky neuměl? To je autistickej rys.“ Přeci nebudeme skladovat všechny staré trenky a čekat, až vyroste a bude se stěhovat z místa na místo.

„Když si byl tříletý, tak si dokázal vyhodit svoje oblíbené botičky do popelnice a zamával si jim.“ Pro sebe si ponechám, že to byly zimní rozčmachtané a vyhodil je až po několika dní tropických veder, kdy bylo jasné, že je nejlepší být bos, a tak je s těžkým srdcem sundal, a sám vyhodil do chřtánu popelnice.

„To je možný, ale teď je mi devět a jsou to moje vzpomínky.“

Zaprděné.

„Tak já je vyhodím, až usneš.“

„To sem přesně věděl, že řekneš. Schovám si je, abyste je nenašli.“

Za chvíli rezignovaně. „Vojto, kam si je dal?“

„Neřeknu“ a bere si čisté.

„Kam si je dááál?“ volá Vašík a chystá se je hledat, čemuž předejdeme oba naráz.

„Ne, to jsou Vojtovy a Vojta se musí naučit vyhazovat staré věci.“

„Vojto, chápu, že je potřeba recyklovat. Za časů našich babiček by je rozstříhali a používali jako hadr na uklízení. Jenže ty neuklízíš, takže je to blbost. Proto by bylo super, kdybys je vyndal a vyhodil do koše. Já hadr na uklízení nepotřebuju, mám houbičku.“

Ráno se dozvídám od manžela, že debata pokračovala ještě v posteli.

„Proč nechceš ty zničené trenky vyhodit?“

„Protože jsou to moje vzpomínky.“

„Na co vzpomínky?“

„Na dětství.“

„Na jaké dětství?“

„Před školou.“

„A co pro tebe znamená dětství před školou?“

„Bezpečí.“

„A kdy se cítíš v bezpečí?“

„Jenom doma.“

„A venku ne?“

„Jenom na kole.“

„Proč na kole?“

„Protože tomu mohu ujet.“

Autor: Edith Holá | pondělí 22.6.2015 11:46 | karma článku: 14.75 | přečteno: 708x


Další články blogera

Edith Holá

Král Norů je zlej

U nás doma jíme zdravě ve vlnách. Snažím se, občas je to striktní, pak se to rozvolní, a já si v duchu říkám, že láska je důležitější než křik a pláč nad plně zdravým talířem. Mladší syn sladkosti bohužel miluje.

27.1.2016 v 14:47 | Karma článku: 17.31 | Přečteno: 587 | Diskuse

Edith Holá

Marksová, Killénová, Barnevernet

Norské sociální úřady se řídí už třicet let ideologií psycholožky Kari Killénové, letí mediálním světem. Barnevern je přebral doslova. To, co se tam děje, není tedy záležitostí posledních pár let, jen se to už nedařilo tutlat.

23.1.2016 v 20:26 | Karma článku: 35.35 | Přečteno: 1449 | Diskuse

Edith Holá

Sophiina volba po česku

„Mezinárodní adopce je však po letech traumatizujícího života jedinou šancí, jak se dostat do láskyplné náruče rodičů,“ argumentuje ministryně práce a sociálních věcí Marksová. Obhajuje tím roztržení dvou sourozenců z DD.

22.1.2016 v 14:59 | Karma článku: 24.43 | Přečteno: 789 | Diskuse

Edith Holá

recenze: krimi Vražedná vášeň

Obálky knih Markéty Harasimové evokují dojem, že jde o červenou knihovnu. Navíc spisovatelka je krásná blondýna, tudíž může být čtenář jejími posledními knihami zaskočen. Sama autorka říká, že k červené knihovně má negativní vztah

13.1.2016 v 14:27 | Karma článku: 7.79 | Přečteno: 342 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Pohanka

Od časů hajzldědků zkrásněly pouze kulisy

Aneb náboráři opět v akci. Já to tedy neberu, šéfe! Nezavadit o práci je v současné situaci nemožné. Jenže za jakou cenu?

14.8.2018 v 9:52 | Karma článku: 11.06 | Přečteno: 185 | Diskuse

Vilém Ravek

Zalomený klíč

Mohl to být obyčejný nákup v hypermarketu, ale nebyl. Zalomil se mi klíč v zámku u kola. Od tohoto okamžiku jsem se stal divným člověkem. Trvalo to skoro hodinu.

14.8.2018 v 9:42 | Karma článku: 9.77 | Přečteno: 139 | Diskuse

Martina Franzová

Sbohem Charlotto! Kašlu na solidaritu!

Už jsem prostě taková. Trpím pocitem, že musím neustále zachraňovat tento svět. Před lety jsem si ke svým dvěma adoptivním dětem přidala ještě jednu adopci na dálku - roztomilou černošku z Conakry v Guineji.

14.8.2018 v 8:40 | Karma článku: 28.61 | Přečteno: 670 | Diskuse

Martina Pazourová

Jak se ne-ztratit v zoo

Jak se taková návštěva může pěkně zkomplikovat.Zvláště nemáte-li orientační smysl ve větším prostoru jako já.Tak se mi prosím nesmějte, díky :-D

13.8.2018 v 23:03 | Karma článku: 11.12 | Přečteno: 276 | Diskuse

Ludvík Uhlíř

Co vyzradil zrušený rozsudek

Když žalobce za roky neuspěl se stížnostmi u soudců bez taláru, tedy u státních soudních úředníků na pozicích předsedů a místopředsedů soudů, a nic nepořídil u právníků Ministerstva spravedlnosti...

13.8.2018 v 16:35 | Karma článku: 12.15 | Přečteno: 665 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1403

Napsala jsem dvě knihy: autobiografickou "CESTA K MÝM MATKÁM" (o mém životě v adoptivní rodině a nalezení biologické matky, Nakl. JOTA 2012). V květnu 2014 mi vyšel druhý román "O ŽENÁCH A O LÁSCE", který je na základě zkušeností mnoha žen se surogátním mateřství u nás. Byl oceněn Akademií literárního salonu Blinkr a získal druhé místo.

Jsem koordinátorkou a spoluautorkou projektu Pohádky pro kulíšky. Za terapeutické pohádky pro rodiče předčasně narozených dětí ke čtení na JIP a práci na celém projektu pro o.s. Nedoklubko jsem byla v roce 2012 oceněna Purpurovým srdcem. Aktuálně vyšla kniha na neonatologické JIP "Vítej, kulíšku", v níž je Sedm duhových pohádek nejen pro kulíšky, které jsem napsala (vyšla k Mezinárodnímu dni předčasně narozených dětí 17.11.). Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz





Najdete na iDNES.cz