Kdy lékaři u nás selhali...

Oficiální medicína se málokdy přátelí s přírodní. Už to trvá roky. Když člověk najde lékaře, který je opravdu MUDr., a přidá k chemii přírodu, člověka bere celistvě a ne jen kousek, který mu podle aprobace přísluší, je to zázrak.

Jsou lidé, kteří to nehledají, dokud to nepotřebují. Někdy to nehledají, ani když to potřebují a raději prostě na nemoci zemřou… Mají na to právo, ale ať nechají právo těm, kteří na základě svých zkušeností hledají jiné cesty. Jsem unavená těmi dvěma tábory v mnoha tématech. To není jen v medicíně. Kdo má uši a chce slyšet, ten slyší. 

Proto na svůj blog dám seznam toho, kdy lékaři v mé rodině selhali a ještě si umyli ruce, poplácali po zádech, i když šlo třeba o pětiměsíční dítě. A budu tento odkaz dávat vždy, kdy na můj blog nebo face připutuje arogantní, posměvačná reakce na cokoliv, co není z tábora těch s důkazy, testy...

Nezpochybňuji medicínu, lékaři jsou na místě, když jde o život (předčasně narozený, při úrazech, při mnoha nemocích, kdy je potřeba zasáhnout teď hned, při porodech, kdy jde o život atd. atd. atd. atd.) 

Za závažné pochybení, které způsobili v naší rodině, považuji to, že lékaři nepoznali u našeho pětiměsíčního syna zástavu střev, i přestože vykazoval poslední hodiny v jedné dětské nemocnici symptomy, které by poznal každý pediatr a možná i vzdělanější laik...  Dali mu pouze kapačku na noc. Ráno nás převezli na chirurgii do jiné nemocnice, kde nám řekli, že je zázrak, že žije. Celou noc tedy umíral a držel se při životě na pouhé kapačce. Lékaři se tenkrát ani neomluvili. Ano, naštěstí ho zachránili.

Informovanost matky v takové situaci byla také velmi nelidská. Poslala bych většinu lékařů a zdravotních sester na sebezkušenostní terapeutický výcvik, ale to by museli chápat, že člověk je nejen racio a tělo. 

Po porodu měl náš první syn vysokou žloutenku. Byl svícen 11 dní. Později se ukázalo, že měli slabé žárovky. Propustili nás a ještě na odchodnou mu píchli očkování proti TBC, i přestože jsem byla proti, protože se mi zdálo, že takhle oslabené dítě by to nemělo dostat, ale až později. Skončili jsme znovu na fototerapii. Naštěstí v jiné nemocnici, kde žloutenka byla stažena pod hodnotu 200 za pouhé dva dny. Co dokáže lampa, když je silná! Nikdo nám dodnes neřekl, že to bylo pochybení. Pouze pediatrička a neurologi, ale bojí se k tomu vyjádřit oficiálně. Dostali by přes prsty. Tak to chodí mezi lékaři. Kdo není s námi, jde proti nám. Týkalo se to ale miminka. I to jim bylo jedno a velmi se zlobili, když jsme se ptali „jak to“?

V Egyptě jsem před pár roky chytli průjem celá rodina. Jejich prášky zabrali tam, ale po návratu se nám to vrátilo. Oficiální medicína nevěděla, co nám může dát. Byli jsme infekční, tak děti nemohly do systému /škola, školka/. Přesto neměli pro nás léčbu. Pouze doporučení držet dietu a brát lactobacily tak dlouho, než to zabere. Vydrželi jsme to čtrnáct ní a prali se o záchod a dál hubli. Pak mi rupli nervy a začala jsme hledat léčbu. Pomohl nám přístroj u alternativního léčitele. Už večer nám bylo dobře a druhý den bylo pro průjmu. Nebudu zmiňovat jaký přístroj a jaký léčitel. Ještě by dostal přes prsty. Nemá důkazy, testy... Stejně by mu nestačily, protože mnoha lékařům nejde o zdraví člověka a hledání léčby, které je mimo to, co se naučili ve škole.

Měla jsem před deseti lety termín na IVF. Jedla debilní hormony... léčila se s permanentními záněty močového měchýře nebo gynekologickými. Tehdy jsem jim věřila a bez kritického rozumu přijímala lékařské polobohy. Přesto medicína už nevěděla, co se mnou. IVF byla podle nich byla jediná cesta. Díky Bohu, že jsem nešla ani na operaci močové trubice, na kterou mě pozvali a podepsala revers. Termín na IVF jsem zrušila. Našla jsem totiž lékaře (fakt MUDr.), který mi pomohl. Stačila detoxikace, zlikvidování toho, co jsme špatnou stravou do sebe i můj partner za léta dostali. Za půl roku jsem byla těhotná a dnes už mám dvě děti přirozeným způsobem i přirozeně odrozených:-) Oficiální medicína by tedy raději zaplatila IVF (třikrát nebo dnes už čtyřikrát?), než by se podívala na člověka celistvě. Tento lékař mi také sdělil, že pokud bych podstoupila operaci močové trubice, kterou mi na naší nejlepší urologické klinice doporučili a ihned mě na ní pozvali a za revers se zlobili, tak bych byla inkontinentní. Doporučuje se ženám až po dětech. Ženám v mém věku se nabízí jiným způsobem, aby právě nezůstaly inkontinentní. Takže naše nejlepší urologická klinika by mě zlikvidovala, kdybych na tu operaci šla. Díky Bohu, byla jsem osvícena:-) 

Maminka mého manžela zemřela na selhání ledvin v pouhých 66 letech. Lékaři tvrdili, po třech měsících v nemocnici, ji mohou propustit domů, ať zkusí omezit bílkoviny a bude žít deset let. Měsíc po propuštění zemřela. Nebyla ochotna zajít k našemu lékaři a vyčistit se. Dietou a detoxikací by to přinejmenším zlepšila. Pouhé omezení masa a mraky prášků, které jí dali, ji nezachránilo. Věřím, že by tady s námi ještě byla. Bohužel nemám důkazy a lékař, který takto pomáhá moha lidem, nechce být jmenován. Systém by ho sejmul. Prostě jsou lidé, kteří věří oficiální medicíně a raději zemřou… Tolik lidí okolo sebe vidím, kteří mají nemoci, které by šli léčit změnou životního stylu,… ale říkat jim to nemá cenu. Věří lékařům, psychiatrům, těm co člověka vidí podle toho kousku v těle, který se zabývají.

Náš syn má dg Aspergerův syndrom. Pouze jeden neurolog nám řekl, že mohl být na tom líp, kdyby se mu nevrátila ta žloutenka a kdyby se mu fototerapií zaléčila rychleji. Pouze jeden neurolog je hrdina. Ostatní mlčí (nebo nám to řekli mimo záznam), i když vědí, že hodnota přes 400 rovná se mentální retardace. Co pak tedy znamená hodnota přes 360 a dvakrát po sobě? Geny hrají svou roli, určitě by stejně byl "jiný", ale možná by měl jen znaky Aspergerova syndromu. Léčba lékařů na jeho počátku života mu dala zabrat a v pátém měsíci zanedbání zástavy střev, operace a následný třídenní umělý spánek s mnoha momenty, kdy málem umřel, jeho mozku a nervově soustavě také moc nepomohla.

Dalším selháním vzdělaných lékařů bylo u našeho syna jiné očkování. Vakcína proti zarděnkám, spalničkám, příušnicím je dělaná v bílku. Kuba měla a má na bílek vysokou alergii, takže zvolili tu druhou. Bohužel zapomněli, že je dělaná v nějaké látce ze psů a že Kuba má na psy alergii také. V noci měl nervové záchvaty, křeče... Ráno měl celou ruku plnou puchýřů. Lékaři dodnes tvrdí, že to není možné. Lituji, že jsem to nenafotila, ale byla jsem z toho tak vyděšená, že jsem jen konzultovala s pediatričkou, co mu mám dát protialergického. Přesto trvám na tom, aby mu další dávky této vakcíny nedávali a zatím jsme to ustáli. I to mohlo posunout jeho už tak chatrný nervový systém zase blíže k AS. Ale nemám důkazy, pouze intuici čemuž se mnoho lidí může tak akorát zasmát.

Za život dítěte musí bojovat rodiče, i když nemají vzdělání jako lékaři. To je moje zkušenost. Proto jsem velmi alergická na všechny komentáře na mém FB a jinde, že přírodní léčení, když nemá důkazy a testy na tisících lidech, je nedůvěryhodné. Možná i testy mají, ale stejně by byly zpochybněny, dostávali by anticeny a možná by jim byl odebrán titul.

Proto je nejmenuji, aby ještě mnoho životů mohli zachránit, pomoci mnoha párům v neplodnosti, vyčistit mnoho dětí i dospělých od očkování a pomoci mnoha lidem dbát o své zdraví celistvě…

Pokud máte jiné zkušenosti, neberu vám je, ale vy nezpochybňujte ty mé.