Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sophiina volba po česku

22. 01. 2016 14:59:04
„Mezinárodní adopce je však po letech traumatizujícího života jedinou šancí, jak se dostat do láskyplné náruče rodičů,“ argumentuje ministryně práce a sociálních věcí Marksová. Obhajuje tím roztržení dvou sourozenců z DD.

Případ ze severočeského dětského domova ukazuje, jak je otázka adopce u nás naprosto neřešený systém. Zatímco dlouhodobým pěstounům a těm na přechodnou dobu se stát už věnuje, Občanským zákoníkem v roce 2014 mnohé změnil, tak adopce se neřeší a pouze se komentují křiklavá témata.

Tento případ je nejméně o třech tématech.

To zásadní je, zda roztrhávat sourozence od sebe. Ministryně sice podotýká, že nelze k případům přistupovat dogmaticky. Jasně, pokud se to týká mnoho sourozenců, kdy ještě ke všemu jsou po různých dětských domovech, mohou mít mnohdy jiné tatínky, nelze než souhlasit. V tomto případě šlo ale o sourozence z jednoho dětského domova, kteří byli na sebe psychicky fixovaní. Zeptejte se svých dětí, zda by chtěly být rozděleni, kdyby se náhodou něco s vámi stalo a musely by k přechodným pěstounům a pak do Klokánku nebo dětského domova a uvidíte, co řeknou. Já to udělala a nejradši bych Marksové poslala video s tím, jak na to reagovaly.
Druhé téma je, zda vůbec dávat české děti adoptérům do zahraničí. Naštěstí nejsem poslanec, takže si to mohu říci naplno oproti těm, kteří se k případu vyjadřují. Nejenže tyto děti tedy mají narušený raný attachment tím, že byly opuštěny, ale ještě je vytrhnou z jazykového prostředí, z kultury, země, kterou znají.

Výrok Marksové, že je lepší, aby aspoň jeden dostal šanci být v láskyplné náhradní rodině, mě také dostal. Jak ví, že je láskyplná, jak ví, že bude láskyplná? Výzkumy, kolik náhradních rodičů zvládá či nezvládá, se téměř nedělají. Aspoň ne systematicky. Našla jsem na netu zahraniční z roku 2008, kdy z 300 adoptovaných dětí, jevilo 54% dětí známky psychického týrání. Jak to že se těch dětí ze severočeského DD nikdo neptal, zda chtějí zůstat spolu nebo přežijí, když jeden odjede s tou paní a s tím pánem do Španělska? Jak tam funguje sociální úřednice a soudkyně? Jak dopadla žena, která kdysi takhle musela volit mezi svými dětmi za nacismu, všichni víme. Bude se všem ženám dobře spát?

Dělá se mi špatně, že bychom zítra s manželem zemřeli, naše děti, když by je nikdo do roka k adopci nechtěl, by po roce odešly od přechodkářů do děcáku a pak by je nějaký hodný pán a hodná paní rozdělili. Chtěla bych mít možnost napsat závěť, že se tak nesmí nikdy stát. Moje děti si to nepřejí! Jsou stejně staré jako ti sourozenci, co byli ze severočeského dětského domova i přes protesty jeho ředitelky od sebe odtrženi. Sourozenci, kteří byli na sebe fixovaní a chlapec to nese velmi špatně. O tom, jaké to je být adopcí odtržena od své sestry napsala knihu „Dcera padajícího listí“ Tereza Nagy Štolbová. Ta kniha je nejen o této ztrátě sestřičky, ale i studeném odchovu u adoptivní rodiny.
Čím dál více se objevují odvážní dospělí lidé, kteří o své adopci mluví a napsali knihy.



Autor: Edith Holá | pátek 22.1.2016 14:59 | karma článku: 24.43 | přečteno: 789x


Další články blogera

Edith Holá

Král Norů je zlej

U nás doma jíme zdravě ve vlnách. Snažím se, občas je to striktní, pak se to rozvolní, a já si v duchu říkám, že láska je důležitější než křik a pláč nad plně zdravým talířem. Mladší syn sladkosti bohužel miluje.

27.1.2016 v 14:47 | Karma článku: 17.31 | Přečteno: 587 | Diskuse

Edith Holá

Marksová, Killénová, Barnevernet

Norské sociální úřady se řídí už třicet let ideologií psycholožky Kari Killénové, letí mediálním světem. Barnevern je přebral doslova. To, co se tam děje, není tedy záležitostí posledních pár let, jen se to už nedařilo tutlat.

23.1.2016 v 20:26 | Karma článku: 35.35 | Přečteno: 1449 | Diskuse

Edith Holá

recenze: krimi Vražedná vášeň

Obálky knih Markéty Harasimové evokují dojem, že jde o červenou knihovnu. Navíc spisovatelka je krásná blondýna, tudíž může být čtenář jejími posledními knihami zaskočen. Sama autorka říká, že k červené knihovně má negativní vztah

13.1.2016 v 14:27 | Karma článku: 7.79 | Přečteno: 342 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marek Trizuljak

Temné světlé zítřky

Soudruzi měli bezpočet nepřátel, "třídního nepřítele", "ideologického nepřítele", "vnitřního nepřítele" a "vnějšího nepřítele", "nepřátelské diverzní centrály" atd. Z takového zavilého obklíčení museli úplně šílet

14.8.2018 v 10:00 | Karma článku: 8.41 | Přečteno: 103 |

Jan Dvořák

Jo, to byly za Havla a Klause časy..

Ale nejenom za jejich éry. Ideologické brýle si musíme z očí sundat a přiznat, že stejné to bylo za Husáka, Svobody, ale i za Novotného nebo za Gottwalda.

14.8.2018 v 7:30 | Karma článku: 13.92 | Přečteno: 677 | Diskuse

Jan Ziegler

Obsazením severní Afriky zabránil Západ islamistickému teroru proti Evropanům

Proti muslimským fanatikům je třeba bojovat vždy, a ne jenom, když se to propagandisticky hodí. Islamisté po staletí ohrožovali Evropu a pod praporem půlměsíce vraždili křesťany a unášeli je do otroctví.

13.8.2018 v 19:15 | Karma článku: 35.70 | Přečteno: 1460 | Diskuse

Karel Trčálek

Prague Pride-jeden z hudebních nástrojů neomarxistické revoluce

Pochybuje po letošním Prague Pride ještě někdo o tom, že všude kolem, s výjimkou muslimských zemí, tam si tradiční hodnoty hlídají jako Prorokovo oko v hlavě, samozřejmě,probíhá neomarxistická revoluce?

13.8.2018 v 18:44 | Karma článku: 20.47 | Přečteno: 633 | Diskuse

Robert Troška

Má mise Armády ČR v Afghánistánu smysl?

V souvislosti s vraždou tří našich vojáků z rukou atentátníka v blízkosti základny v afghánském Bagrámu se vyrojily komentáře zpochybňující smysl probíhajících misí a v některých případech i samotné naší role v NATO.

13.8.2018 v 18:30 | Karma článku: 18.75 | Přečteno: 694 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1403

Napsala jsem dvě knihy: autobiografickou "CESTA K MÝM MATKÁM" (o mém životě v adoptivní rodině a nalezení biologické matky, Nakl. JOTA 2012). V květnu 2014 mi vyšel druhý román "O ŽENÁCH A O LÁSCE", který je na základě zkušeností mnoha žen se surogátním mateřství u nás. Byl oceněn Akademií literárního salonu Blinkr a získal druhé místo.

Jsem koordinátorkou a spoluautorkou projektu Pohádky pro kulíšky. Za terapeutické pohádky pro rodiče předčasně narozených dětí ke čtení na JIP a práci na celém projektu pro o.s. Nedoklubko jsem byla v roce 2012 oceněna Purpurovým srdcem. Aktuálně vyšla kniha na neonatologické JIP "Vítej, kulíšku", v níž je Sedm duhových pohádek nejen pro kulíšky, které jsem napsala (vyšla k Mezinárodnímu dni předčasně narozených dětí 17.11.). Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz





Najdete na iDNES.cz