Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Marksová, Killénová, Barnevernet

23. 01. 2016 20:26:08
Norské sociální úřady se řídí už třicet let ideologií psycholožky Kari Killénové, letí mediálním světem. Barnevern je přebral doslova. To, co se tam děje, není tedy záležitostí posledních pár let, jen se to už nedařilo tutlat.

Kari Killénová "neuznává biologickou vazbu. Odebrání dětí je lék na všechno. Biologická vazba u dítěte nehraje významnou roli, důležitější je péče", píše Echo24. Její myšlenky jsou v psychologických knihách, skriptech a jsou stěžejním dokumentem každého sociálního úředníka, tedy i toho z Barnevernetu.
Její teze vychází z pozorování pouze 17 zanedbaných dětí v 70. letech. Podle ní se zanedbané dítě např. pozná i tím, že bylo komplikované těhotenství, má malé sebevědomí,...
Jeden magazín napsal, že tato žena na fotce vypadá jako neškodná dáma. Kdo trochu víte něco o neverbalitě, řeči obličeje, tak se na ni mrkněte.
Každopádně konečně se ví, proč tomu tak v Norsku, Dánsku je... Nejde tedy o prodej dětí, o obchod s dětmi, ale ono je to horší. Jde o dlouholetou ideologii a to vyléčit bude na mnoho let. Její zakladatelka ještě žije (81 let), učí, v roce 2013 dokonce dostala státní cenu za zásluhy.

Viděli jste film Máma mezi marťany? Při pohledu na Kari Killénovou a přečtení pouhých pár jejích myšlenek se mi vybavily pochodující robomatky v čele s marťanskou dozorkyní. Ta kdysi přišla s tezí, že jen robomatky jsou jediné, které dokáží dokonale vychovat malé marťánky (především holčičky). Podařilo se jí to tak dokonale, že rodina - táta, máma a jejich dítě - po několika generacích vymizelo i jako pojem. Ve filmu (částečně animovaném) je samozřejmě více myšlenek. Biologická matka ze Země slouží jen pro naprogramování zdokonalení Marťanek, když se narodí malí klíčkové. Co se stalo paní Killénové v dětství nebo snad už v nezvládnutém těhotenství její matky? Skoro se v jejím případě bojím použít i úřední slovo matka. Toto slovo Marťanky už neznaly. Natož aby věděly, kdo je máma, mamka nebo maminka. Při filmu vám trne v celém těle, duši i mysli.
Jak fungovali rodiče dámy, která je šedou eminencí sociálních úřadů v Norsku, když o rodičích se ona zmiňuje jako „o kolečku v soukolí, které je vždy nahraditelné i opakovaně“?
Taky se vám chce zvracet?

A co dělá naše ministryně Marksová pro české děti odebrané Barnevernetem? Nic. Jen samé alibi.

Chce se mi zvracet podruhé. Nechci takovou ministryni. Už jsem to psala i v souvislosti s roztržením na sebe fixovaných sourozenců, kdy holčička byla dána do adopce do Španělska a chlapec zůstal v dětském domově. Ministryně se vyjádřila, že je lepší láskyplná náruč náhradního rodiče aspoň pro jedno dítě, když nelze umístit obě. Nebezpeční jsou lidé, kteří popírají biologickou vazbu. I u nás byla na obdobné tezi náhradní rodinná péče založena, časy se lepšily, jenže Marksová je ze soukolí robožen a měla by se podívat na film „Máma mezi marťany“. Doufám, že by ji scéna, kdy Marťanka odkrývá díky obrazu, na němž je rodina – maminka, tatínek, dítě – lež, kterou byla odmala zpracovávána, dojala.

Autor: Edith Holá | sobota 23.1.2016 20:26 | karma článku: 35.35 | přečteno: 1449x


Další články blogera

Edith Holá

Král Norů je zlej

U nás doma jíme zdravě ve vlnách. Snažím se, občas je to striktní, pak se to rozvolní, a já si v duchu říkám, že láska je důležitější než křik a pláč nad plně zdravým talířem. Mladší syn sladkosti bohužel miluje.

27.1.2016 v 14:47 | Karma článku: 17.31 | Přečteno: 587 | Diskuse

Edith Holá

Sophiina volba po česku

„Mezinárodní adopce je však po letech traumatizujícího života jedinou šancí, jak se dostat do láskyplné náruče rodičů,“ argumentuje ministryně práce a sociálních věcí Marksová. Obhajuje tím roztržení dvou sourozenců z DD.

22.1.2016 v 14:59 | Karma článku: 24.43 | Přečteno: 789 | Diskuse

Edith Holá

recenze: krimi Vražedná vášeň

Obálky knih Markéty Harasimové evokují dojem, že jde o červenou knihovnu. Navíc spisovatelka je krásná blondýna, tudíž může být čtenář jejími posledními knihami zaskočen. Sama autorka říká, že k červené knihovně má negativní vztah

13.1.2016 v 14:27 | Karma článku: 7.79 | Přečteno: 342 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marek Trizuljak

Temné světlé zítřky

Soudruzi měli bezpočet nepřátel, "třídního nepřítele", "ideologického nepřítele", "vnitřního nepřítele" a "vnějšího nepřítele", "nepřátelské diverzní centrály" atd. Z takového zavilého obklíčení museli úplně šílet

14.8.2018 v 10:00 | Karma článku: 8.41 | Přečteno: 103 |

Jan Dvořák

Jo, to byly za Havla a Klause časy..

Ale nejenom za jejich éry. Ideologické brýle si musíme z očí sundat a přiznat, že stejné to bylo za Husáka, Svobody, ale i za Novotného nebo za Gottwalda.

14.8.2018 v 7:30 | Karma článku: 13.92 | Přečteno: 677 | Diskuse

Jan Ziegler

Obsazením severní Afriky zabránil Západ islamistickému teroru proti Evropanům

Proti muslimským fanatikům je třeba bojovat vždy, a ne jenom, když se to propagandisticky hodí. Islamisté po staletí ohrožovali Evropu a pod praporem půlměsíce vraždili křesťany a unášeli je do otroctví.

13.8.2018 v 19:15 | Karma článku: 35.70 | Přečteno: 1460 | Diskuse

Karel Trčálek

Prague Pride-jeden z hudebních nástrojů neomarxistické revoluce

Pochybuje po letošním Prague Pride ještě někdo o tom, že všude kolem, s výjimkou muslimských zemí, tam si tradiční hodnoty hlídají jako Prorokovo oko v hlavě, samozřejmě,probíhá neomarxistická revoluce?

13.8.2018 v 18:44 | Karma článku: 20.47 | Přečteno: 633 | Diskuse

Robert Troška

Má mise Armády ČR v Afghánistánu smysl?

V souvislosti s vraždou tří našich vojáků z rukou atentátníka v blízkosti základny v afghánském Bagrámu se vyrojily komentáře zpochybňující smysl probíhajících misí a v některých případech i samotné naší role v NATO.

13.8.2018 v 18:30 | Karma článku: 18.75 | Přečteno: 694 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1403

Napsala jsem dvě knihy: autobiografickou "CESTA K MÝM MATKÁM" (o mém životě v adoptivní rodině a nalezení biologické matky, Nakl. JOTA 2012). V květnu 2014 mi vyšel druhý román "O ŽENÁCH A O LÁSCE", který je na základě zkušeností mnoha žen se surogátním mateřství u nás. Byl oceněn Akademií literárního salonu Blinkr a získal druhé místo.

Jsem koordinátorkou a spoluautorkou projektu Pohádky pro kulíšky. Za terapeutické pohádky pro rodiče předčasně narozených dětí ke čtení na JIP a práci na celém projektu pro o.s. Nedoklubko jsem byla v roce 2012 oceněna Purpurovým srdcem. Aktuálně vyšla kniha na neonatologické JIP "Vítej, kulíšku", v níž je Sedm duhových pohádek nejen pro kulíšky, které jsem napsala (vyšla k Mezinárodnímu dni předčasně narozených dětí 17.11.). Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz





Najdete na iDNES.cz