Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JC

V loňském roce u nás vyšlo přes 18 tisíc (!) titulů. Kvalitu neposuzuji. Ale co víc by si měli tzv. spisovatelé přát? Obávám se, že si přejí dotace, které závidí tanečníkům, divadelníkům, filmařům, výtvarníkům a dalším, co si je umí vydobýt. Budeme tu mít další skupinu závislou na dotacích? Např. čím více investujeme do filmu, tím jsou filmy hloupější. To chceme i v literatuře?

1 0
možnosti
EH

E59d71i23t85h 58H84o68l63á

9. 6. 2015 15:07

Možná někteří po tom volají. Já jsem nic o dotacích nepsala. Ale myslím si, že kdyby autor z každé prodané knihy dostal spravedlivou třetinu (další dvě nakladatel a distributor), tak by to možná také vypadalo s jeho uživením se jinak.  Nevím, jestli jsou filmy zavedením dotací filmařům hloupější. Za poslední rok jsem byla mile překvapená některými českými filmy. Také si nemyslím, že úplně ok, když se knihy téměř nekupují, ale především půjčují, aby z toho autor něco neměl. Je jiná doba a knihy píší ti, co žijí. Zatímco dříve byl autor slavný a kupovaný teprve po smrti. Nebo chcete, aby dnešní autoři také umírali chudí, s houskou v kapse pro ducha literatury? :-)

0 0
možnosti

Ještě se chci zeptat, co máte na mysli pod pojmem "lifestylová společnost". Pár single kariéristů z Prahy? Pochopte, že Praha není pupek svět a 9/10 lidí žije jinde než v Praze... a lidé, o kterých píšu - co čtou, mají knihovny, stejně jako jejich malé děti - ti asi opravdu nebdou "lifestylová" společnost - to budou normální účetní, ekonomové, inženýři, obchodní zástupci, právníci se SŠ a VŠ vzděláním různých generací (vypsala jsem lidi z okruhu mých přátel a široké rodiny)

0 0
možnosti
EH

E82d46i77t21h 62H30o39l65á

9. 6. 2015 13:50

A opravdu si kupují knih? Setkávám se už i mimo Prahu s domácnostmi bez knihoven. Lidé říkají, že knihy zabírají místo, práší se na ně a posílají děti do knihoven, pokud vůbec děti chtějí číst. Praha není pupek světa, přesto veřejnoprávní média, která jsou pragocentrická, právě ovlivňují všechny. Když budou psát jen o zahraničních autorech, tak české literatuře nepomohou. Jo, a k té zhrzenosti. Možná jsem, ale zrovna já patřila k těm málo šťastlivcům a měla loni recenzi v jednom magazínu jedněch novin. Dohledávala jsem jiné autorky a jiné autory a fakt nemají. Je to tristní situace.

0 0
možnosti

Mám pocit, že si tu vylévá srdce zhrzená autorka, které kritici buď ztrhali její výtvory - nebo neuznali za hodné se jimi vůbec zabývat ...protože jinak by nemohla vytrhnout pár negativních jevů a napsat, že takhle to prostě JE. Knihovny v bytě (v obýváku, ložnici i v dětském pokoji) jsou součástí všech bytů nejen naší široké rodiny, ale i všech mých přátel - a nejde o nějaké výstavní kousky, ale knížky, co se skutečně čtou, ke kterým se lidé vrací. A co se týká literárních kritiků - jako ve všech oblastech jsou mezi nimi dobří i špatní (stejně jako učitelé, doktoři, truhláři...). Ale otevřela jste třeba někdy Tvar? Svět literatury? a řadu dalších? Tam nejsou kritiky českých románů?

0 0
možnosti
EH

E11d90i48t31h 26H34o94l10á

9. 6. 2015 13:17

Paní Šporková, otevřela, ale to je zase jen pro těch pár přemýšlejících, intelektuálních atd. Psala jsem o lifestylové společnosti a o tom, že i mí přátelé české autory nečtou. Pracovně se pohybuji mezi lidmi, kteří knihy doma nemají a skutečně tam mají jen to, co je prezentuje navenek jako buď bohaté nebo patřící k tomu, o čem média píší a točí a to je design, kulinářské umění aj. Pokusila jsme se prostě popsat společnost, jak ji vnímám a co je na ni tristní. Domnívám se, že literární kultura jde opravdu do propadliště dějin, ale nejsme z toho bezmocná. A už vůbec nechápu, jak někdo může prohlásit, že vše bylo napsáno.

0 0
možnosti
Foto

Ta fotka mi připadá jak z mého bytu.:-)

Při čtení blogu jsem získal dojem, o kterém nechci psát. Chci však psát o jedné věci, o níž jste se ani nezmínila.

Cena knih....

0 0
možnosti
EH

E27d66i11t61h 12H86o90l77á

9. 6. 2015 12:42

Pane Macháčku, vidím lidi nakupovat hromady oblečení, každý čtvrt nové, aby šli s módou, nakupují si drahé vintage věci nebo designové, takže v tomto případě bych 290 až 350 korun za knihu neřešila. A radši bych si koupil a jednu sukni méně. Tak to prostě je. Už je pouze málo jedinců, kteří si koupí knihu namísto toho, co se objevuje v časopisech jako to, bez čeho nejde žít. české autory nečtou knižní blogeři, nečtou je inteligentní lidé. Je to jakési pohrdání, které odněkud pramení. Z médií? Nevím. Ale rozhodně si za to nemohou sami spisovatelé tím, že nenapsali velký český román. Prohledávala jsem rok dozadu noviny a o českých autorech, kteří vydali loni knihu nic. Hledala jsem recenze na knihy, které byly vydány předloni a jsou výborné, ale žádná. Protože jsou to čeští autoři.

1 0
možnosti
  • Počet článků 39
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1437x
Napsala jsem dvě knihy: autobiografickou "CESTA K MÝM MATKÁM" (o mém životě v adoptivní rodině a nalezení biologické matky, Nakl. JOTA 2012). V květnu 2014 mi vyšel druhý román "O ŽENÁCH A O LÁSCE", který je na základě zkušeností mnoha žen se surogátním mateřství u nás. Byl oceněn Akademií literárního salonu Blinkr a získal druhé místo.

Jsem koordinátorkou a spoluautorkou projektu Pohádky pro kulíšky. Za terapeutické pohádky pro rodiče předčasně narozených dětí ke čtení na JIP a práci na celém projektu pro o.s. Nedoklubko jsem byla v roce 2012 oceněna Purpurovým srdcem. Aktuálně vyšla kniha na neonatologické JIP "Vítej, kulíšku", v níž je Sedm duhových pohádek nejen pro kulíšky, které jsem napsala (vyšla k Mezinárodnímu dni předčasně narozených dětí 17.11.).